První zuby a první návštěva u zubaře

První zub je doma často velká událost. Někdy ho rodič objeví náhodou při krmení, jindy se několik dní řeší sliny, ručičky v puse a neklidné večery. A někdy se neděje skoro nic. Dítě se směje, jí jako obvykle a najednou je v dásni malá bílá hranka.

V CLINIQ rodičům říkáme: první zuby nejsou závod. Děti se liší. Důležité je vědět, co ještě patří k normálnímu vývoji, kdy zpozornět a jak od začátku nastavit péči tak, aby byla doma zvládnutelná. Ne dokonalá na papíře, ale opravdu použitelná v koupelně, když je dítě unavené a vy také.

U malých dětí má smysl přijít k zubaři brzy. Ne proto, že čekáme problém, ale proto, že první návštěva může být krátká, klidná a hlavně preventivní. Podíváme se do úst, zhodnotíme riziko kazu, probereme čištění, krmení a návyky. Často stačí pár drobných úprav, které rodiči ušetří spoustu nejistoty.

S dětmi pracujeme na pobočkách v Praze 6 Dejvicích, Praze 1 Dlouhé a Praze 11 Chodově. První návštěvu můžete pojmout jako klidné seznámení a praktickou kontrolu toho, co se právě v ústech dítěte děje.

Kdy se objevují první zuby

První mléčné zuby se u většiny dětí objevují kolem 6. měsíce. Nejčastěji začínají dolní střední řezáky, tedy dva malé zuby dole uprostřed. Postupně se přidávají další zuby a kompletní mléčný chrup má 20 zubů. Obvykle je hotový mezi 2,5 a 3 lety.

To je ale orientační mapa, ne jízdní řád. Některé dítě má první zub dříve, jiné později. Velká variabilita je normální. V praxi to znamená, že se nemusíte srovnávat s dítětem kamarádky, které mělo ve stejném věku už čtyři zuby. Stejně tak není nutné počítat každý týden, pokud je miminko jinak v pořádku.

Rodiče se často ptají, jestli se dá podle pořadí zubů poznat, že je něco špatně. Většinou ne. Zuby obvykle začínají dolními středními řezáky a dál se prořezávají ve vlastním tempu, které se dítě od dítěte liší. Když vás pořadí nebo časování znejišťuje, nejjednodušší je zeptat se při preventivní kontrole.

Jestli právě řešíte první hranku v dásni, může vám pomoci i samostatný článek o prořezávání prvních zubů. Tady se podíváme hlavně na to, co je při prořezávání běžné a co už k němu nepatří.

Prořezávání: co je normální a co ne

Prořezávání zubů umí dítě potrápit. Dáseň může být citlivá, dítě více sliní, častěji si strká ruce nebo hračky do pusy a může být neklidnější. Někdy se přidá mírně zvýšená teplota. To jsou projevy, které k prořezávání patřit mohou.

Důležité je slovo mírně. Vysoká horečka nad 38 °C a silný průjem nejsou projevem prořezávání. Když se objeví, je potřeba hledat jinou příčinu a dítě nechat vyšetřit. Prořezávání se totiž někdy stane snadným vysvětlením pro všechno, co se u miminka právě děje. Jenže zuby nemají překrýt nemoc, která s nimi nesouvisí.

Jak bezpečně ulevit

Bezpečná domácí úleva bývá často prostá. Můžete použít chlazené kousátko z pevné gumy. Má být chladné, ne zmrzlé. Zmrazené kousátko může citlivou dáseň poranit a miminku obvykle nepřinese nic navíc.

Pomoci může také jemná masáž dásně čistým prstem. Krátce, klidně, bez tlaku. Představte si spíš opatrné pohlazení bolavého místa než snahu zub urychlit. Prořezávání nejde vymačkat ani uspíšit. Dáseň potřebuje jen chvíli úlevy.

Čemu se vyhnout

U přípravků na prořezávání je dobré být opatrný. Nedoporučují se volně prodejné přípravky s benzokainem u dětí do 2 let, protože mohou být spojeny s rizikem methemoglobinémie. Nedoporučuje se ani 2% viskózní lidokain na prořezávání zubů u dětí. U jeho použití byly hlášeny vážné příhody včetně úmrtí. V ČR navíc tyto přípravky (s benzokainem ani 2% lidokainem) běžně neseženete, na trhu jsou přípravky na bylinném základě, například Herbadent.

Nedoporučujeme ani jantarové a jiné korálkové náhrdelníky na prořezávání. Rizikem není jen to, že nemusí pomoci. Rizikem je uškrcení nebo vdechnutí korálků. U malého dítěte je to zbytečné nebezpečí.

Když tedy chcete doma ulevit, držte se bezpečných věcí: chlazené, ne zmrazené kousátko a jemná masáž dásně. Pokud se k tomu přidá horečka nad 38 °C, silný průjem nebo stav, který vám nesedí, neberte to jako „jen zuby“.

První návštěva u zubaře

První stomatologické vyšetření se doporučuje při prořezání prvního zubu, nejpozději do 12 měsíců věku. Pro mnoho rodičů to zní brzy. Dítě má sotva jeden zub, někdy jen kousek zubu, a už k zubaři?

Právě proto. Když přijdete v době, kdy se ještě nic velkého neděje, návštěva může být klidná a krátká. Dítě pozná prostředí, rodič dostane konkrétní rady a my vidíme, jak první zub vypadá, jak probíhá péče a jestli je riziko kazu nízké, nebo je potřeba něco změnit.

V prvním roce života má smysl spojit prohlídku s poradenstvím. Probíráme čištění, fluoridovou pastu, krmení, noční pití, sladké nápoje, dudlík a cucání palce a návyky, které mohou zvyšovat riziko časného kazu. Poradenství rodičům v prvním roce pravděpodobně mírně snižuje riziko časného dětského kazu. Neznamená to, že jedna návštěva vyřeší všechno. Znamená to, že včasné nastavení péče má hodnotu.

Jak návštěva probíhá

U kojenců a batolat často používáme polohu koleno na koleno. Rodič sedí proti lékaři, dítě leží mezi nimi a má hlavičku u lékaře. Rodič je pořád blízko, dítě cítí oporu a my se můžeme rychle a šetrně podívat do úst.

První návštěva zahrnuje seznámení, prohlídku, zhodnocení rizika kazu a poradenství rodičům. U malého dítěte nejde o výkon, který má trvat dlouho. Spíš o první orientaci. Podíváme se, co už je prořezané, jak vypadají dásně a zuby, a podle toho vysvětlíme další kroky.

Více k tomu, co čekat při prvním kontaktu s ordinací, najdete v článku první ošetření.

Jak dítě připravit

Jak dítě na první návštěvu co nejlépe připravit, rádi probereme individuálně. Hodně záleží na věku a povaze dítěte, univerzální návod neexistuje. Obecně pomáhá, když je z návštěvy klidná, nedramatická událost.

Domácí péče o první zuby

Čištění začíná od prvního zubu. Ne až ve chvíli, kdy je zubů víc. Ne až od roka. Jakmile se zub prořeže, je v ústech místo, na kterém se může držet plak a které potřebuje pravidelnou péči.

Zuby čistíme 2× denně fluoridovou pastou. Od prvního zubu do 2 let doporučujeme pastu s 1000 ppm fluoridu v množství velikosti rýžového zrna. Je to opravdu malé množství. Ne proužek přes celý kartáček, ale jen drobná stopa.

Od 2 do 6 let zůstává 1000 ppm fluoridu, jen se množství pasty zvětší na velikost hrášku. Nad 6 let se používá pasta s 1450 ppm fluoridu. Denní čištění pastou s 1000 až 1250 ppm fluoridu snižuje kaz. Pro rodiče z toho plyne praktický závěr: správná pasta od prvního zubu má smysl, i když je zubů zatím málo.

Po čištění se ústa nevyplachují velkým množstvím vody. Dítě může pastu vyplivnout, ale fluorid má zůstat na zubech déle. Je to malý detail, který se doma někdy přehlíží. Kelímek s vodou po čištění není potřeba.

Rodič má čištění hlídat nebo dočišťovat nejméně do 12 let. Malé dítě nemá jemnou motoriku dospělého. I když se snaží, vynechá místa u krčků, zadní zuby nebo plošky, které nejsou dobře vidět. Dítě může začít samo, rodič dokončí. Není to nedůvěra. Je to normální součást péče.

U miminka bývá čištění krátké. Jeden malý zub, měkký kartáček, troška pasty, hotovo. U batolete je to někdy vyjednávání v pyžamu a s oblíbenou hračkou v ruce. I tak má cenu držet pravidelnost. Ranní a večerní čištění jsou základ, ze kterého se postupně stane obyčejný rodinný rituál.

Prevence časného kazu

Časný dětský kaz znamená jednu nebo více kazivých, chybějících kvůli kazu nebo vyplněných plošek na mléčném zubu u dítěte mladšího 6 let. U malých dětí souvisí mimo jiné s nočním pitím sladkých tekutin z lahve, sladkými nápoji a s tím, jak dobře se daří čištění.

Možná jste slyšeli výraz „kaz z lahve“. V běžné řeči se tak často popisuje situace, kdy dítě usíná s lahví se sladkou tekutinou nebo pije sladké nápoje. Noční pití sladkých tekutin z lahve je s časným dětským kazem spojeno.

Kojení citlivě a bez zkratek

U kojení je potřeba mluvit přesně. Mateřské mléko má benefity a nechceme rodičům podsouvat zkratku, že za kaz může kojení samo o sobě. Tak to nestojí.

Z pohledu zubů riziko roste hlavně při častém nebo nočním kojení po 12. měsíci, zvlášť když se k tomu přidává další cukerná expozice a slabá hygiena. Jinými slovy: nejde o jednu věc vytrženou z kontextu. Díváme se na celý den a noc dítěte. Jak často zuby přicházejí do kontaktu se sacharidy, jestli se večer čistí, zda dítě pije sladké nápoje a jaký je stav plaku.

Pokud se už objevily bílé skvrny u krčků zubů, kaz nebo opakovaný plak, má smysl řešit režim konkrétně. Ne obecnými zákazy, ale podle toho, co u dítěte vidíme.

Přenos bakterií slinami

Kariogenní bakterie, například Streptococcus mutans, se mohou přenášet slinami z pečovatele na dítě. Typicky při sdílení lžičky nebo olizování dudlíku. Časná kolonizace těmito bakteriemi zvyšuje riziko kazu.

Prakticky to znamená jednoduchou věc: lžičku dítěte neolizovat, dudlík nečistit vlastními ústy. Když spadne, je lepší ho omýt. U dudlíků a sání palce řešíme i další souvislosti, které najdete v článku dudlíky a cucání palce.

Cukry a pití

WHO doporučuje omezit volné cukry pod 10 % energie, ideálně pod 5 %. U dětí do 2 let se doporučuje vyhnout slazeným nápojům a přidanému cukru. Prakticky to znamená: nesladit pití a nedávat sladké nápoje do lahve.

Více o tom, jak časný kaz vzniká a jak se projevuje, rozebíráme v článku kaz časného dětství.

Časté dotazy rodičů

Je normální, že první zub ještě nemáme v 6 měsících?

Ano, velká variabilita je normální. První zuby se nejčastěji objevují kolem 6. měsíce, ale neznamená to, že přesně v 6 měsících musí být zub venku. Mléčný chrup bývá kompletní obvykle do 2,5 až 3 let.

Může mít dítě z prořezávání horečku?

Teplota může mírně stoupnout. Vysoká horečka nad 38 °C ale k prořezávání nepatří. Stejně tak silný průjem. V takové situaci je potřeba hledat jinou příčinu a dítě nechat vyšetřit.

Co pomáhá na bolest dásní?

Bezpečná volba je chlazené, ne zmrazené kousátko z pevné gumy a jemná masáž dásně čistým prstem. Vyhněte se benzokainu, 2% viskóznímu lidokainu a jantarovým nebo korálkovým náhrdelníkům na prořezávání.

Kdy máme jít poprvé k zubaři?

Při prořezání prvního zubu, nejpozději do 12 měsíců věku. První návštěva je hlavně o seznámení, krátké prohlídce, zhodnocení rizika kazu a praktických radách pro rodiče.

Jakou pastu použít na první zub?

Od prvního zubu čistěte 2× denně pastou s 1000 ppm fluoridu. Do 2 let stačí množství velikosti rýžového zrna. Od 2 do 6 let používejte 1000 ppm v množství velikosti hrášku. Nad 6 let 1450 ppm.

Má si dítě po čištění vypláchnout pusu?

Ne velkým množstvím vody. Po čištění má pastu vyplivnout a fluorid má zůstat na zubech déle. Proto po čištění nedoporučujeme ústa důkladně vyplachovat.

Do kdy máme dítěti zuby dočišťovat?

Rodič má čištění hlídat nebo dočišťovat nejméně do 12 let. Děti se mohou zapojovat dříve, ale rodičovská kontrola je důležitá, protože malé dítě ještě neumí vyčistit všechna místa spolehlivě.

Jak je to s nočním kojením a zuby?

Mateřské mléko má benefity. Riziko zubního kazu roste hlavně při častém nebo nočním kojení po 12. měsíci, zvlášť když se přidává další cukerná expozice a čištění není dostatečné.

Můžeme olíznout dudlík, když spadne?

Nedoporučujeme to. Kariogenní bakterie se mohou přenášet slinami z pečovatele na dítě, například olizováním dudlíku nebo sdílením lžičky. Lepší je dudlík omýt.

Co když má dítě bílé skvrny na zubech?

Bílé skvrny na zubech mohou mít víc příčin a jejich posouzení patří do rukou zubního lékaře. Právě proto pomáhá první návštěva při prořezání prvního zubu, nejpozději do 12 měsíců, kdy se případné rané změny zachytí včas.

První zuby jsou začátek dlouhé cesty, ne test rodičovské dokonalosti. Když víte, kdy čistit, jakou pastu zvolit, čemu se při prořezávání vyhnout a kdy přijít na první vyšetření, máte pevný základ. Pokud chcete péči nastavit podle vašeho dítěte, můžete se klidně objednat.

Tento článek je součástí našeho přehledu dětské stomatologie.

Autorka a odborná kontrola: MDDr. Denisa Studená, zubní lékařka (dětská stomatologie)